Daredevil – season 1

Přes den slepý a spořádaný občan New-Yorkského Hell’s Kitchen pracující jako právník, přes noc superhrdina snažící se očistit město od organizovaného zločinu, který se rozbujel jako rakovina. To je Matt Murdock v podání Charlieho Coxe v novém seriálu pyšnícím se hlavičkou Marvelu pod taktovkou internetového broadcastu Netflix.

Netflix se rozhodl, že nemít v dnešní době svůj vlastní komiksový svět je opravdu hodně zastaralý přístup, a tak se dohodl s Marvelem a během následujících let nám naservíruje 4 propojené seriály, které nyní začaly právě první řadou Daredevila. Propojení s Marvel universem je opravdu jen velmi okrajové, téměř až sporadické. V celém seriálu se tuším na MCU odkázalo snad jen dvakrát, jednou vtipnou hláškou a jedním novinovým článkem. Více se seriál asi zapojit ani nehodlá – berte to tudíž prozatím jako sólovku, která se propojením, jaké mají seriály televize ABC Agent Carter, či Agents of S.H.I.E.L.D ani trochu nepřibližuje. A to je škoda, protože právě dějové propojení, či dokonce cross-overy jsou dnes hodně v módě a seriály se díky nim navzájem velmi intenzivně podporují. Tak to dělá například úspěšná CW se svým vlastním komiksovým světem v podání Flashe, Arrowa a budoucího Atoma.

Teď už ale k Samotnému Daredevilovi, který mě v první řadě ani zdaleka nepřesvědčil o tom, že na utáhnutí vlastní sólovky má. Jedná se o třináctidílný formát, který by měl být zárukou kvalitního a nenastavovaného děje. To se ovšem těžce nepovedlo a já se přiznám, že jsem během dlouhých hodinových epizod přemýšlel nad kde čím, jen ne nad právě probíhajícím totálně nudným a nezáživným dějem, kteří tvoří zdrcující většinu časového přídělu. Hlavní postavy jsou nezajímavé, hlavní zápletka, ať už tam byla či ne (těžko říct) je jak už jistě tušíte nudná stejně tak. Hlavní hrdina je po většinu času arogantní, samolibý a nesympatický. A prosím, ať mi nikdo netvrdí, že snahou o vytvoření temného a uvěřitelnějšího komiksového prostředí, než nabízí MCU, bylo právě vytvoření takto nezajímavé postavy.

Abych jen nehanil, tak musím více než pochválit skvěle zpracované akční scény, u kterých vás opravdu i před obrazovkou bolí každá utržená rána a všechny souboje tak působí až nečekaně uvěřitelně. Schopnosti Charlieho Coxe (či jeho dublérů) jsou na špičkové úrovni a moc dobře se na ně dívá. Stejně tak scénáristy chválím za snahu neškatulkování postav, protože ne všichni záporáci jsou tak úplně záporní a ne všichni klaďasové jsou čistí jako lilie. V těchto dvou bodech se Daredevil od současných komiksových hitů hodně odlišuje a přináší do žánru svěží myšlenku. Tím pro mě však výčet předností končí a já musím uvést ještě další negativum, kterým je bezesporu prostoduché natahování snad všech scén, které seriál obsahuje, až k hranici totální nudy.

Ano, Daredevil přináší do žánru některé nové a svěží prvky. Stejně tak ale hodně trpí nezáživností a nudnými dialogy, které vedou odnikud nikam a to přes to, že vsadil na zkrácený 13 dílný formát. Nebyl to výstřel úplně naslepo, ale do příštích sezón je zatraceně hodně na čem pracovat a já si hodně rozmyslím, jestli jim vůbec dám šanci.

Uděluji 40%