Tracy Hickman – StarCraft 3: Rychlost temnoty

Třetí knihu ze sci-fi světa Starcraft jsem přes její krátkost dosahující k číslu pouhých 189 stránek luštil jen těžko uvěřitelný… já vlastně ani nevím – mohl to být rok?

Těžko tento počin bez jakéhokoliv dějového přesahu a hlubší myšlenky charakterizovat jinak než jako největší porci nudy v nejtenčím možném balení, které jsem měl kdy tu čest číst. Příběh bez jakýchkoliv odboček sleduje příběh mariňáka Terranské Konfederace, který zároveň s předem ztracenou bitvou proti zrůdným Zergům svádí tak trochu bitvu i sám se sebou a postupně se snaží objevit, kým vlastně je, neboť mu Konfederace při jeho rekrutování vymyla mozek a upravila vzpomínky. Příběhu však naprosto chybí nějaké citelnější emoce, sžití se s postavou jako takovou, a nic než hlavní postavu vlastně kniha nenabízí.

Obrovská škoda, že v tak propracovaném světě jakým blizzardí Starcraft bezesporu je, spatřila světlo světa tato nudná kniha, u které opravdu totálně nerozumím tomu, jak je vlastně vůbec možné, že Blizzardi, kteří až nesmyslně kontrolují a upravují kvalitu všech děl souvisejících s jejich světy vůbec umožnil, aby tento příběh spatřil světlo světa. Jedinými plusovými body knihu mohu potěšit díky tomu, že obsahuje alespoň malé množství reálií z univerza, kde se děj odehrává, a za to, že svůj nudný příběh naštěstí nerozvedla do ještě více stránek. I tak jsem ji totiž s dlouhými několikaměsíčními přestávkami luštil příliš dlouho.

Uděluji 20%