Hudba

Axel Rudi Pell – Into The Storm

Axel Rudi Pell je bezesporu úžasný muzikant, stejně jako jeho stejnojmenná kapela, které těsně před albem Into The Storm vyměnila bubeníka. Mike Terrana se s Axelem v dobrém rozešel, protože jeho časová vytíženost na dalších projektech už nebyla déle kombinovatelná s učinkováním v Axlově bandě, která balancuje na hranici svých sil. Říkáte si, jak může

Chaos Magic

Timo Tolkki o sobě po totálním propadáku s druhým Avalonem hodně dlouho nedával vědět a veřejnost se domnívala, že se nejspíše opět dostal do křížku se svými psychickými problémy, které mohl zdrcující neúspěch opět přivést na scénu. Mistr sám dokonce na svém facebookovém profilu zveřejnil neurčitou informaci o tom, že je dlouhodobě vážně nemocen, ale že

Sonata Arctica – Silence

Po mém procitnutí ohledně skvělého melodického nářezu od této finské kapely už uběhl nějaký ten čas a já se pustil do jejich druhého počinu zvaného Silence. Od prvního alba má už po prvním poslechu rozhodně lépe vyladěný zvuk a celkovou produkci, takže jak je na tom kvalita samotné hudby? Po samolibém, ale pěkném a vtipném

Sonata Arctica – Ecliptica

Po dlouhé době recenzentské nečinnosti jsem si konečně našel tichou noční chvilku na sepsání dojmů z debutu finské kapely, kterou jsem tak dlouho a trestuhodně přehlížel. Finská Sonata Arctica má totiž melodikovi, jako jsem já, zatraceně co nabídnout. První album Ecliptica rozhodně nepatří k typickým debutovým počinům, na něž se rychle zapomíná, a které slouží

Avalon 2 – Angels of the Apocalypse

Po roce přichází pokračování metalové opery mistra Tima Tolkkiho a pro mě se den vydání mění ve sváteční období, jelikož na každou desku svého oblíbence se těším více a více a co ještě více, Timo mě ještě nikdy nezklamal a jeho tituly pravidelně hraničí s dokonalostí. Je čas odpojit se od světa a užít si

Sabaton – The Art of War

Třetí počin militaristů Sabaton byl všeobecně přijat velmi pozitivně. Magazín Spark dokonce toto album označil jako jejich dosud nejlepší majstrštyk a označil jej pěti hvězdičkami a jednou mistrovskou navrch. Kvůli čemu však tento rozruch? To jsem se snažil zjistit neustálým opakováním téměř až do zblbnutí. Marně však. Album má své světlé stránky, například otvírák Ghost

Amaranthe – Amaranthe

Rok 2014 by se dal v mém případě označit doslova jako metalové žně. Nejenom, že drtivá většina mých oblíbených kapel vydala nové počiny, ale navíc jsem ještě poctivým hledáním nových pokladů objevil spoustu nováčků, na které se v budoucnu rozhodně zaměřím. A jedněmi z nejlepších se stali švédští Amaranthe se svým stejnojmenným debutovým albem. Pravda,

Sabaton – Attero Dominatus

Sabaton mě se svým prvním albem silně uvolnil ze spár heavy a power  metalu, který běžně poslouchám, a představil mi něco zcela nového. Něco, co z velké části zůstalo netknuto i v jejich druhém počinu. Attero Dominatus je opět nabité dějem. Písně popisují průběhy nejrůznějších válek a bitev, jsou řízné a v jasně daném tempu. Přesto mi

Axel Rudi Pell – Circle of The Oath

Axel je přesný jako švýcarské hodinky. Ať již ve frekvenci vydávání studiových alb, hraní na svůj nástroj, nebo výsledné kvalitě nahrávek. Má svůj zaběhnutý styl a ten zkrátka nehodlá měnit už snad dvě desetiletí. Ano, hádáte správně, ani album Circle of The Oath není jiné. Je to totéž, co vždy. Kvalitní nahrávky, kvalitní melodie, kvalitní Axelova

Sabaton – Primo Victoria

Při čtení nového Sparku jsem si řekl, že je čas vyzkoušet zase něco nového a po zhlédnutí obálky časopisu a několikastránkového rozhovoru uvnitř nebylo pochyb, že právě kapela Sabaton je tím uskupením, které si nyní zaslouží mou pozornost. Debuty nových kapel mě jen velmi zřídkakdy zaujmou, ale tentokrát jsem udělal vyjímku a dal možnost rovnou