Vetřelec 3

Třetí pokračování, třetí režisér. A že to měl David Fincher po svých slavných předchůdcích hodně těžké, o tom není pochyb ani přes to, že mě osobně první dva filmy nijak zvlášť neuchvátily. A jak dopadl ten třetí?

Na první pohled to bylo velmi podobné. Zkrátka žánrová klasika s temnou a hutnou atmosférou, tentokrát ještě zesílenou faktem, že se děj odehrává v trestanecké kolonii, kde tlupa těch nejhorších kriminálníků léta neviděla ženu. Když se však vcítím do jejich kůží, příchodem nakrátko zastřižené Sigourney Weaver by se podle mě na tomto faktu nic moc nezměnilo :-). Ale dost žertů, agentka Ripleyová se ocitá v zatraceně vážné situaci, jakoby snad nestačilo, že obří slintající monstrum je jí opět v patách. I když tentokrát není zdaleka tak veliké, ani děsivé a moderní technologie ho umožnily do filmu vložit tolikrát, že z něj veškerá děsivost téměř vyprchala a místy vám připadá skoro jakoby vetřelec nebyl ničím více, než jen vzteklým psem. Bohužel je to trend, který byl nastolen už v druhém díle, a zdá se, že bude pokračovat.

Všechny scény v obřím a bezútěšném vězeňském komplexu jsou přesně takové, jak je známe – dokonale „Alienovské„.  Obrovské dekadentní místnosti, temné prostory kam se slunce nikdy nepodívalo a ani nepodívá, všude samá rez a špína. Jen škoda toho malého vetřelce, který se v záběrech vyskytuje snad až příliš často a zkrátka už neděsí tolik, co dříve. Samozřejmě je to dáno z velké části tím, že už tak trochu víte, co od něj můžete očekávat, ale nemohu si pomoci, Ridley Scoot s ním uměl pracovat mnohem lépe i přes to, že jeho film je o třináct let starší a měl tedy mnohem omezenější technické prostředky. I tak je to ale žánrová povinnost.

Uděluji 65%