Rychle a zběsile 4

Je to tady! Konečně se mi pod drobnohled dostává očekávané 4. pokračování. Splnilo mé očekávání? Vrátila se kvalita z vrakoviště dějin zpět alespoň tam, kde skončil první díl série? Pojďme si odpovědět.

Hned na počátku musí být věrný divák potěšen zkutečností, že se spolu s Vinem Dieselem vrací celá původní čtyřka z prvního dílu, a také Han ze trojky. Poměrně mě to uklidnilo, a již jsem nebyl pln napětí a strachu z toho, zda se nebude opakovat povrchnost a trapnost minulého pokračování. Vše se zdá být v pořádku, můžeme vyrazit!

Dějově se po krátké úvaze dostáváme někam před události z Tokijské jízdy, film to svými událostmi a dialogy poměrně jasně prozradí, a alespoň trochu se tak pokusí celou sérii dějově prolinkovat. Není to asi úplně nutné, ale potěší to. Auta jsou opět pěkná, i když naštěstí ne tak barevná a kýčovitá jako dříve, a tentokrát extra nacpaná nejrůznějšímu elektro-věcičkami, až to chvílemi připomíná počítačovou hru. Minimálně GPS, která naše řidiče naviguje v průběhu téměř všech závodů a jízd, se tváří jako vystřižená z vlhkých sci-fi snů motoristů, kteří na současné GPS většinou jen po právu nadávají. V tomto kontextu ještě nemohu nezmínit a trochu pohanit některé záběry filmu, které bohužel mají tak nezvládnuté triky, že taktéž vypadají jako střižené z nějaké postarší počítačové hry. Ano, narážím na záběry z tunelů, které naprosto kazí jinak velmi reálný dojem z celého filmu.

Nebýt čtyřka dějově volné pokračování druhého dílu, skoro by se to dalo nazvat restartem, neboť scénář je velmi, ale opravdu velmi podobný. Počínaje recidivistou Dominikem Torettem, až po nastrčeného policejního příslušníka Briana O’Connora. Oproti předchozí Tokijské jízdě to však působí jako samotné obrození.

Těžko titul s českým názvem Rychlí a zběsilí shrnout. Má své nedostatky, kterých není málo (špatné efekty, velká podoba s prvním dílem), ale má také své světlé stránky (opět podoba s prvním dílem). Ve výsledku nelze hodnotit jinak, než shodně právě s oním prvním dílem, a těšit se na další pokračování. Těšit, ale také se stále trochu bát. Série Rychle a zběsile je v bodě zlomu. Buď příštím příběhem překvapí, kvalita půjde vzhůru, a vše bude díky připravené půdě ze čtyřky zažehnáno, nebo se opět odpotácí do hlubin šedého průměru, až černého podprůměru, jako tenkrát dávno do Tokia. Jedno si ale troufám tvrdit a doufat – příští pokračování tuto záhadu rozsekne.

Uděluji 60%