Matrix 2: Reloaded

Druhý díl trilogie, která vlastně ani tak moc trilogií není – poslední dva díly jsou totiž zcela zjevně jedním, pouze useknutým tak, aby měli diváci v kinech možnost naplnit si břicha dalšími tunami popcornu a coly.

Matrix Reloaded by se dal vlastně v porovnání s úvodem příběhu shrnout poměrně jednoduše. Je delší, více počítačově pokaženější, natáhlejší, a rozhodně o mnoho, ale opravdu mnoho nudnější. Spousty recenzentů a komentátorů se rozhodlo druhý díl samostatně nehodnotit, ale já se tímto směrem rozhodně vydávat nebudu, protože Reloaded je prezentovaný jako zcela samostatný film, a přesně tak ho také budu hodnotit.

První, co se mi po zhlédnutí, ale vlastně i během něj ukázalo na hodnotícím displeji bylo něco ve stylu „Proč jsou sakra všechny scény tak strašně natahované?!“ Začalo to už při startu filmu a opravdu divné a nevkusné „diskotéce“ v Siónu, prolínané divným sexem. Myslel jsem, že tahle scéna snad nikdy neskončí. Její hodnota byla nulová, zato index nudy se šplhal do červených čísel takovým rázem, div nudoměr nepraskl. A takové scény byly bohužel úplně všechny. Naprosto, ale naprosto zbytečně natahované bez jediného opodstatnění.

Počítačové triky se díky 4 letem časového posunu staly ještě běžnější součástí filmového pásu a jak už to bývá, ani zde to nebylo k lepšímu. Občas jsem měl pocit, že sleduji nějakou graficky nepříliš podařenou počítačovou hru. Obrovská škoda, protože jinak byla např. scéna s napadením Nea stovkami Smithů velmi nápaditá a místy i vtipná. Přehnané počítačové zpracování však zapůsobilo stejně jako vždy, a tak šel výsledný dojem takříkajíc do kopru. Jediným zlomem byla závěrečná scéna u Zdroje, kde se divák dozvěděl nové zajímavé informace a snažil se je pochopit. Taktéž musím pochválit slušné kostýmy a dobrý nápad se zabijáckými dvojčaty a jejich výstupem v dálniční honičce, která však byla jak jinak, než úmorně dlouhá.

Matrix Reloaded tak trochu pohřbívá sám sebe. Čert vem nudné bojové scény, tam chápu, že po jedničce se dá těžko vymyslet ještě něco více. Když ale vím, že nemám co navíc nabídnout, možná bych se rozhodl ze všeho ubrat trochu času a udělat klasickou hodinu a půl dlouhou podívanou, abych místy diváka nenudil k smrti. A to se bohužel druhému dílu v mých očích stalo doslova osudným. Neznamená to, že se zatraceně netěším na závěr „trilogie,“ nebo, že bych se za 10 let na Reloaded znovu nepodíval. Rozhodně to ale znamená, že se na tenhle nepříliš zvládnutý prostředek nebudu bůhvíjak těšit.

Uděluji 65%