Jurský svět

Téma Jurského parku láká filmové tvůrce už od dob masivního úspěchu krásného prvního dílu, který sice nebyl zdaleka dokonalý, ale byl první a divák dosud nic podobného neviděl. Nyní je tomu již 16 let, co světlo světa spatřil dosud poslední, třetí díl, a nenechavé kasy filmových producentů začaly větřit možnost čerstvých příjmů.

A tak vznikla filmová zbytečnost roku s názvem Jurský svět, která nepřináší nového ani co by se za nehet vešlo, a i když se tváří jako čistokrevné pokračování, jedná se o úplně zbytečný, počítačově vytvořený remake původního příběhu i myšlenky. Je to jako byste sledovali původní, třiadvacet let starý Jurský park, jen s o trochu lepšími vizuálními efekty, avšak otřepaně zkopírovaným nápadem a totálně nesympatickými postavami. Co k tomuhle počinu někoho vůbec vedlo? Nejspíš ty výše zmíněné kasy, protože z pro mě nepochopitelného důvodu se Jurský svět stal kasovním trhákem a vydělal obrovskou hromadu peněz, a dokonce i filmová veřejnost ho přijala poměrně vřele. Asi jsem sledoval něco jiného, jinak se to vysvětlit nedá.

Audiovizuální stránka filmu byla pochopitelně na špičkové úrovni, dnešní postprodukce umožňuje při správném rozpočtu hotová kouzla, kterých zde bylo hojně využito. To první a zároveň však i poslední kladná věc, kterou jsem na filmu našel. Příběh je z 90% bezohledná kopie původního námětu, který se točí kolem naprosto nesympatických postav v čele s tou úplně nejdůležitější, kterou si střihla v průběhu filmu se nenápadně stále více svlékající Bryce Dallas Howard. Její role upjaté manažerky, jež se v průběhu děje změnila v neohroženou Laru Croft Jurského světa byla opravdu kýčovitou třešničkou na vrcholku drahého, avšak tuctového krémového dortu. Na příběhu jako takovém bych možná našel ještě jedno drobné pozitivum, a sice časté odkazy na původní Jurský park, při kterých nejednomu fandovi jistě zaplesá srdíčko, ale v tomto případě to bylo to jediné zajímavé na celém snímku.

Jurskému světu nemá cenu věnovat další množství řádků. Někdo si zkrátka řekl „Hej! Pojďme vzít 23 let starý příběh, obsadit ho mladými nesympatickými herci, jako nepřítele jim dát většího, strašlivějšího a chytřejšího dinosaura, který nikdy ani neexistoval, celé to zabalit do líbivého pozlátka a vyděláme jmění!“ A bohužel, tahle myšlenka do puntíku vyšla. A nic na tom nezmění ani závěrečný souboj uměle stvořeného tyrana s hlavním 23 let starým záporákem, T-Rexem, ze kterého se najednou spolu s krvežíznivými raptory stal zachránce celého problému. Jako vážně?

Uděluji 25%