Avengers 2: Age of Ultron
Druhá týmovka z prostředí Marvel cinematics universe patří do závěru druhé fáze filmů, které odstartovaly celosvětový komiksový boom nejen na plátnech kin a režisér Joss Whedon se během režírování nechal slyšet, že chce celý sekvel pojmout mnohem více komorně, než byl bombastický a akcí nabitý první díl. Snažit se zopakovat dvakrát po sobě to samé prý nedává smysl.
A tak vznikli druzí Avengers, kteří měli velmi nesnadný úkol a sice navázat na megaúspěšný hit, který poprvé na velkém filmovém plátně spojil hlavní hrdiny z několika dalších filmů, aby se společně postavili novému nepříteli. Hned z kraje se sluší říct, že snaha udělat to celé komornější a menší se buď drasticky nepovedla, nebo byla prostě jen drbem vytaženým někým, kdo vůbec nevěděl, na čem se bude pracovat. O žádnou komorní fidlovačku se totiž rozhodně nejedná a tým komiksových superhrdinů, který se od posledně rozrostl o dvě nové postavy se po záchraně New-Yorku před mimozemskou rasou postaví uměle stvořenému nepříteli v doslova kulervoucím finále plném létajících měst, aut, robotů a kdoví čeho ještě. Ale to předbíhám. První polovina filmu se nese v duchu útoku na sídlo Hydry, kde se ukrývá cenný artefakt, vývojová laboratoř, ale také dvě nové postavy, které se objevily již v potitulkových scénách předchozích filmů, a které do týmu přináší nové schopnosti a charaktery. Po rychlém a velmi silně komiksově vypadajícím úvodu, který se narozdíl od předchozích Avengers rozhodně příliš nesnažil vypadat nijak reálně, jako spíše bombasticky a poctivě komiksově, přichází typická „brífinková“ část plná seznamování se se zápletkou a opět supervydařeného vtípkování mezi hlavními postavami – zde není co vytýkat – Marvel zkrátka ví, jak napsat scény, které v kině zaručeně skončí hromadným výbuchem smíchu a přesto nepůsobí v důležité zápletce příliš kýčovitě. Scéna, kdy se hlavní postavy navzájem hecují, která z nich dokáže pozvednout Thorovo kladivo, opravdu nemá chybu.
Druhá polovina filmu už nebyla taková bomba a přesto, že se tvůrci zatraceně snažili a akční scény vypadají opět fantasticky – např. Iron Man snažící se pomocí svého vybaveníčka chytit rozběsněného Hulka demolujícího město – chyběl tomu asi ten moment překvapení a ten pocit něčeho velkolepě nového, co přinesl první díl. Nutno však uznat, že s něčím takovým se dá jen těžko bojovat a úloha veškerých sekvelů světa je v pohledu originality oproti prvním dílům mimořádně těžká.
Avengers 2 tedy nejsou jedničkou. Nejsou tak překvapující, nejsou tak originální, ale stále jsou plní skvělých a neotřelých nápadů do akčních scén (pravděpodobně těžených z komiksových předloh) a znovu srší skvělým vtipem. Takže ať si kdo chce říká co chce, tahle rozjetá mašina jede dál bez ztráty kytičky.
Uděluji 80%
