Divadlo: Tři letušky v Paříži (2017)
K lístkům na toto představení Divadla Radka Brzobohatého (hraného v Horních Počernicích) jsme přišli tak trochu náhodou, ale byla to fajn příležitost navštívit něco trochu jiného a rozšířit si kulturní obzory.
Situační komedie Tři letušky v Paříži pojednává o bohémském životním stylu jednoho francouzského architekta, který řídí svůj život a také všechny své lásky ze tří různých kontinentů podle letového plánu jejich zaměstnavatelů. Co vše si však se svým kamarádem může prožít, když se všechny plány navzájem tak trochu promíchají? O tom nám v hlavní roli architekta vyprávěl Miroslav Hrabě po boku svého věrného kamaráda ztvárněného Ernesto Čekanem a tak trochu jinak diskrétní pokojské Pavlíny Mourkové, která tak trochu neoficiálně hrála prim.
3 letušky a zároveň „lásky“ hlavní postavy se vinou změn plánů leteckých společností sejdou v Paříži a kolo zašmodrchaných a komických situací se může roztočit. Zatímco americká letuška (Charlotte Doubravová) je tak trochu do větru a z ničeho nemá těžkou hlavu, ruská vlastenka (Vladimíra Benoni) má vždy situaci pevně v ruce. Přidejte do koktejlu ještě vášnivou německou dámu (Kateřina Peřinová-Velebová) a máte k ruce potenciální bombu plnou humorných situací. Jak tvůrci využili tento potenciál?
V první části představení se diváci seznámí s pařížským architektem a spolu s americkou dívkou je jim představen jeho styl života, přítel, a neustále brblavá, avšak situaci oddaná pokojská. Po nějakých deseti minutách úvodu je všem divákům jasné, kam dění na scéně směřuje a za doprovodu pro hlavního „hrdinu“ stále tíživějších a komičtějších událostí všichni čekají, kdy se všechny 3 slečny sejdou na jevišti. Humor kromě výše zmíněných situací samotných těží hlavně z kulturních rozdílů tří letušek a jejich rozdílného „přízvuku,“ který v češtině mají, a ze kterého vznikaly velmi povedené jazykové vtípky. Třetím pilířem potom byla věčně brblavá hospodyně, která nikdy nešla pro skleničku příliš daleko, a která byla ve spojení se skvělým Ernesto Čekanem jednoznačně energickou královnou celé komedie. Letušky nebyly taktéž vůbec špatné, ale těžily především z rolí jako takových, než bůhvíjakým hereckým umem. K dobru samotného Miroslava Hraběte nutno přičíst to, že se ve své roli zkrátka neměl jak předvést a v celé hře byl spíše do počtu.
Tři letušky v Paříži těží především ze skvělého námětu. Škodou nastudování, které jsme viděli, je fakt, že v závěrečné fázi příběhu už humor zcela vytěžil všechny dobré příležitosti a tak se stále více uchyloval k podivným erotickým scénám, jež jsou místy až zbytečně nevkusné. Rozpletení celé zápletky a zakončení příběhu navíc působí spíše jako takové rychlé utnutí, kterému nebylo věnováno příliš snahy. Zkrátka, humor došel, sexuálních scén už bylo dost, tak rychle sbohem a šáteček. Přes tento ne zcela povedený závěr se však jedná o přesně ten typ nenáročné komedie, kterou si chce pracovním týdnem unavený člověk v pátek večer užít.
Uděluji 70%
