Axel Rudi Pell – Tales of The Crown

Na pořadu dne je další fošna německého kytarového mága. Hned z kraje nutno podotknout, že Axela je nutno překvalifikovat. Již dávno to není mág, který bádá, objevuje a přináší nové věci. Kdepak. Ty tam jsou staré dobré časy. Z Axela se dle jeho poslední tvorby stal přesný švýcarský hodinář. Vše, co dělá, dělá dobře, kvalitně a bez výkyvů. Ale dělá to samé pořád a pořád dokola.

Další řadovka Tales of the Crown je toho skvělým důkazem. Axelova hudba už se prostě nikam neposouvá a kritici ho pomalu ale jistě začínají odepisovat. Nikdo vám neřekne „Je to skvělé, jako vždy!„, ale spíše „Je to bohužel to samé. Je to opět skvělé, ale už to není taková zábava.“ A přesně tak se k albu vyjádřím i já. Chcete-li opravdovou recenzi, přečtěte si články o jeho dřívějších albech. Toto je tak neuvěřitelně stále stejné, že to za nové řádky už prostě nestojí. Šedý a nudný průměr.

Uděluji 50%