Vetřelec 2 – Vetřelci

Uplynulo sedm let od té doby, co nám Ridley Scott ukázal prvního Vetřelce a nyní po něm nepřebírá žezlo nikdo jiný, než samotný James Cameron, aby nám ukázal druhé pokračování. U mě doma naopak uplynuly pouhé dva měsíce a přináším vám na tento snímek svůj vlastní, objektivitou nezatěžovaný pohled :-).

Co se za těch 7 let ve filmu změnilo? Trikové technologie zjevně velmi postoupily, polevily na ceně, a tak nám Cameron může strašidelného Vetřelce ukazovat na rozdíl od prvního dílu prakticky neustále, a to ze všech možných i nemožných pohledů. A hádejte, co se stalo. Najednou ta hromada kyseliny už není tak temná, tak záhadná, a ani za mák tolik strašidelná! Kdo by se také bál, když má sebou jednotku těch nejcyničtějších, nejvtipnějších a nejdrsnějších elitních bojovníků. Ehm, upřímně řečeno, všichni až do posledního byli protivnější a trapnější než podzimní inverzní mlha za předním sklem vašeho vozu. Prostě klasická hollywoodská předváděčka pořádného mariňáka tak, jak už ji prostě nemůžu vystát. Body k dobru za to, že tento film s tímto jevem přišel jako jeden z prvních a dodnes to všichni kopírují. A záporné body za vojandu Vasquezovou, která byla prostě tak nesnesitelně nemožná a protivná, že jí to neodpustím ani přes to, že byla první. A poslední kapkou pro mne byl návrat důstojnice Ripleyové v podání Sigourney Weaver, kterou jsem nikdy příliš nemusel.

A teď k samotnému příběhu a technickému zpracování. Inu, bylo to stejné jako v prvním dílu. Přestřelky byly technicky vybroušené, kyselina lítala všude, kam lítat mohla, a obzvláště scény s automatickými kulomety byly velmi povedené. Napětí bylo taktéž na velmi vysoké úrovni a ani při sledování prodloužené verze jsem se u filmu nenudil.

A toť vlastně asi vše. Příběh a zpracování stejný jako dříve, jen hlavní postavy byly na mne až příliš přehnané a hodnocení filmu kvůli nim oproti jedničce ponížím.

Uděluji 65%