Pacific Rim – Útok na Zemi

Původně jsem na Pacific Rim zamýšlel zajít do kina a užít si obří roboty a třeskuté bitvy tak, jak se sluší a patří, nicméně první hodnocení tohoto megalomanského blockbusteru, které se začaly internetem šířit, mě od mého záměru poměrně rychle odradily. O několik měsíců později jsem si na film sedl v pohodlí svého domácího kina, nastavil hlasitost na úroveň „když můžou sousedé prudit mě, proč by to nešlo i naopak“ a nechal se překvapit.

A výsledek? Byl to prostě a jednoduše klasický hollywoodský trhák s tím rozdílem, že toho moc neutržil. Řekl bych, že podle dostupných čísel si cca po půl roce vydělal tak akorát na pokrytí produkce a marketingu a to je u tolik očekávaného snímku zcela nezvyklý šok, který producenty musel pořádně zaskočit a zklamat. Co se stalo? Troufám si tvrdit, že to bylo minimálně stejně zábavné a naprosto podobného ražení, jako například poslední dva díly Transformers, které ale tržily mnohonásobně větší částky. Že by už lidé měli všech těch obřích robotů a monster usilujících o naši matičku Zemi tak akorát?

Mě osobně se ale film až na drobné nedostatky velmi líbil. Akce byla uvěřitelná, přehledná, a hlavně to celé působilo opravdu mistrovsky řemeslně zvládnuté. Všichni ti obří roboti, monstra, výbuchy, řítící se mrakodrapy… vážně skvělá a efektní podívaná.

Co se příběhu týká, nikdo ho v tomto typu filmů nikdy nečeká. A právě na tomto místě si scénárista bohužel řekl, že nás překvapí. Proč bohužel? Protože snaha o vložení důmyslnějšího příběhu dopadla tak, že mezi první a poslední velkolepé bitvy byla vložena hodina jakýchsi scén, které na mne z obrazovky křičely „přeskoč mě, přeskoč mě, jsem nudná a nezajímavá“. Volání jsem sice odolal, ale přiznám se, že jen tak tak. Michael Bay asi ví, proč se podobným scénám ve svých Transfomers vyhýbá přesto, že mu to všichni vyčítají. Tady máte krásnou ukázku toho, jak podobná snaha může dopadnout. Možná by ta akce a snaha o příběh mohly dohromady fungovat, kdyby alespoň hlavní postavy byly více charismatické, ale to, že několik z hlavních postav si bylo tak neskutečně vzhledově podobných, a že žádná z nich nedokázala svým výkonem vystoupit z řady, bohužel celou tuto snahu totálně odrovnalo.

Mohlo to být mnohem lepší, ale kvůli nevydařené a zbytečně dlouhé snaze o hlubší vývoj nezajímavých postav bych řekl, že je to přesně tříčtvrteční.

Uděluji 75%