Pokémon Red a Blue 1
Po delší době jsem si našel čas na přečtení nějakého komiksu, a rovnou jsem zabrousil do vod niterně známých – Pokémon, ale také do vod pro mne zcela neprobádaných – manga.
Hned po otevření knihy jsem se trochu lekl, jelikož pro neznalce japonského stylu manga je trochu překvapením, že kniha se začíná číst relativně vzato k západním poměrům „od konce“ – tedy zprava doleva, a to nejen co se stránkování týká, ale také posloupností jednotlivých panelů. České vydavatelství CREW však na západním začátku knihy (reálně tedy na jejím konci) chytře čtenáře upozorní na to, že ji otevřel špatně, a zároveň vysvětlí, proč tomu tak je a jak správně by měl mangu číst. Po pár úvodních stránkách jsem si na styl zvykl a nespatřuji v něm vůbec žádný problém. Hned v úvodu tedy upozorňuji, že narozdíl od jiných recenzentů, kteří za tento fakt strhávali knize body z hodnocení, se já touto cestou, jež považuji za maximálně trapnou, rozhodně nevydám. Jinak ovšem knize poctivě vyčtu úplně vše, čím mě zcela subjektivně zklamala na jiných frontách.
Odlišnosti od herního kánonu
Pojďme tedy otevřít poslední stránku a juknout, co nám japonští umělci Hidenori Kusaka a Mato nabízí. Příběh začíná v notoricky známém městečku Pallet town, kde začínají snad všechny možné (herní, komiksové, seriálové, atp.) i nemožné začátky pokémonních příběhů. I tentokrát se budeme věnovat příběhu mladého chlapce, Reda, který se rozhodně vydat na svou cestu kolem světa a stát se během ní mistrem Pokémonu. Základní scénář je tedy opět stejný, ale k mému překvapení menší i větší detaily příběhové linky značně vybočují z toho, co známe ze seriálu a původních her. Zatímco hra a z ní vycházející animovaný seriál jsou si až na jemné nuance docela podobné, tahle komiksová série se toho nebojí a čtenářům servíruje, i když s nadsázkou manze vlastní, možnost, že kterýkoliv pokémon v tomhle drsném světe může nejen omdlít, jak všichni dobře víme, ale také zemřít, a to i dost brutálním způsobem. Připravte se tedy na to, že při čtení tohoto příběhu půjde hlavním hrdinům a jejich pokémonům klidně i o život.
Příběh a jeho vyprávění
Vyprávění a změny lokací mezi kapitolami příběhu jsou v docela zběsilém tempu, takže ani jako zarytý fanda a někdo, kdo zná jak hry, tak i seriál, jsem dost často vůbec netušil, která bije. Tempo je to opravdu vražedné a ani fakt, že na konci příběhu je k dispozici mapka s postupem příběhu a dalšími informacemi, nic nemění na tom, že je příběh opravdu značně nepřehledný a nečitelný, a kde co vám během jeho čtení zůstane ukryto – a to nejen proto, že si toho možná nevšimnete, ale také proto, že to tam prostě není. Příkladem za všechny je získání druhého odznaku, které v tomto příběhu sice prokazatelně proběhlo, ale během čtení vlastně vůbec netušíte, kdy a jak se stalo.
Kresba a Zhodnocení
Kresba mangy po tomto pro mne prvním výstřelu asi rozhodně nebude patřit mezi mé oblíbené. Tato je tak klasická, jak jen manga může být, a v její oblibě mi hlavně naprostá monotónnost, která je daná použitím pouze černé barvy na bílém papíře, opravdu nijak významně nepomohla. Panely a jejich rozmístění také nejsou nijak zvlášť nápadité, což však vzhledem k absenci jakýchkoliv barev není až takový problém. Co však problém je, je celkový špatný dojem, ve kterém již tak chaoticky vyprávěný příběh tato špatně čitelná černobílá kresba, ve které naprosto splývají efekty popředí s pozadím, ještě více umocňuje.
Jelikož komiksů mou rukou a okem prošlo zatím až příliš malé množství (manga vlastně kromě této vůbec žádná), abych je mohl objektivně zhodnotit, berte prosím mé hodnocení s velkou rezervou. Nic to však nemění na tom, že takto to zkrátka vnímám a kdo můj zápisník občas čte, tak ví, že objektivitou zrovna neoplývám.
Zkrátka, z českého překladu Pokémon Red a Blue, za který pochopitelně nakladatelství CREW pokorně děkuji, mám do začátku koupené první tři díly. Po jejich přečtení se rozhodnu, budu-li pokračovat, ale zatím to tedy zcela upřímně nevidím příliš optimisticky. Respektuji, že jde o docela starý komiks, stejně jako jsem skutečně vděčný, že byl na našem malém trhu počeštěn a vydán, ale nic to bohužel nemění na tom, že ve mě i přes mou znalost a náklonost ke světu Pokémon, nevyvolal příliš mnoho pozitivních emocí. Pokračování příště.
Uděluji 40%