Animal Crossing: New Horizons (Nintendo Switch)
Když se řekne Animal Crossing, většině hráčů se obzvláště po nejnovějším díle na Switch vybaví ohromná fanouškovská základna a neméńě ohromný komerční úspěch. A jelikož já s touto sérií nemám vůbec žádné zkušenosti z dílů na předchozí generace konzolí, řekl jsem si, kdy jindy s ní začít, když ne nyní, na mém oblíbeném Switchi.
Animal Crossing je jednou z mnoha exkluzivit, které dělají platformu Nintendo tak skvělou a díky Switchi také po období dlouhé nejistoty s Wii U nakonec i znovu finančně stabilní. Hru jsem si pořídil v necelém roce od jejího vydání z čisté zvědavosti. Jsem ten typ hráče, který má stejně rád megalomanské RPG, i budovatelské strategie, ve kterých dokáži věnovat svůj čas do piplání naprostých maličkostí. Co by se tedy ve výstavbě vlastního ostrova od Nintenda mohlo asi tak pokazit? Jdeme do toho!
Gameplay
Hra začíná tím, že si z předvolených rysů typu barva očí, typ postavy, střih vlasů a mnoha dalších vytvoříte svou roztomilou postavičku. Tu následně pojmenujete a za pomoci zdatných obchodníků, rodiny medvídků mývalů Nooků, kteří z vás později budou sdírat kůži zcela bezprecedentním způsobem (o tom ale až později) se přesídlíte na neobydlený ostrov, který se má stát vaším rájem na Zemi. Spolu s vámi se tam přesídlí i Nookovic rodinka obsahující velkého tátu Toma a malé obchodníčky ve fázi zaškolování Tommyho a Timmyho. Ti si na vašem novém ostrově zřídí velitelský stan, ze kterého vám pomáhají v prvních krůčcích ve hře.
Vaše první kroky po přesídlení budou výběr místa, kde si postavíte svůj obytný stan a následně také dva další pro dvě náhodná zvířátka, která s vámi budou sdílet rezidenství ostrova. A pak se může rozjet kolotoč vylepšování. Ve hře budete ze spadaných větví vyrábět primitivní nástroje, pomocí kterých budete dobývat dříví ze stromů a kámen se železem z nalezišť. Díky získaným surovinám potom vyrobíte další lepší nástroje, jako prut k chytání ryb, síťku k odchytu hmyzu, prak k sestřelování balónků s dárečky z nebes, a tak dále a tak dále.
Vždy, když projdete určitou etapou vám zdatný obchodník Toom Nook nabídne nějakou novinku – tu třeba výstavbu kamenného obchodu pro své ratolesti, které vám v něm mohou prodávat nový nábytek do vašeho obydlí, tu třeba novou radnici, ve které budete moci plánovat výstavbu dalších budov, nebo později i cestiček a mostů přes řeku, tu také zvětšení, nebo vylepšení vašeho stanu v domek, a ten pak v majestátný dům. Stejně tak si od něj můžete zakoupit až 7 dalších sad na vytyčení pozemku, kam se budou moci v budoucnu přistěhovat nová zvířátka. A za to vše si tenhle prohnaný mýval, i když je to třeba kompletně v jeho zájmu, nechá pořádně zaplatit. Peníze na ostrově získáte tak, že budete dobývat výše zmíněné suroviny, vyrábět nábytek, sbírat jablíčka, třešničky, kokosy a kdo ví co ještě. Vše, co si poté nechcete nechat pro sebe, můžete jeho rodině prodat právě za peníze, které použijete k rozvoji ostrova.
A tak to jde stále dále a dále, dokud přibližně po 30 až 40 hodinách hraní nedosáhnete posledního úkolu, který vám Nook přidělí – zkrásnět ostrov natolik, až na něm bude chtít vystoupit během velmi komorního „koncertu“ front-man oblíbené kapely K.K. Než se tak stane, čekají vás hodiny a hodiny grindu dobývání surovin, výroby a sběru a prodeje všeho, abyste si pak poslechli jednu rychlou písničku.. a.. skoro se to bojím napsat, během ní shlédli titulky a šmitec šlus konec.
Tedy alespoň konec hlavního „příběhu“. Na ostrově si poté můžete dělat každý další den co chcete, mluvit se sousedy, užívat se různé události typu Velikonoce, festivaly, návštěvy obchodníků či turistů – zkrátka vypiplávat ostrov k dokonalosti. Ale já se ptám.. proč? Této aktivity jsem si užil docela dost už během hraní onoho s nadsázkou tak zvaného příběhu, a všechny možnosti jak si ostrov upravit jsou tak nějak „poloviční“. Vše trvá dlouho a přesto, že k dispozici ať již nákupem, nebo výrobou je opravdu obrovské množství nábytku ať již vnitřního, nebo vnějšího, úprava podlah a zdí v domě, všechno je tak nějak polovičaté, aniž by vám to přineslo odpovídající pocit radosti. Vyrobíte si linku a na ní položíte kávovar. Ten udělá cvak a vyteče káva, když s ním interagujete, ale to je opět vše, nic více, k ničemu dalšímu to není. A většina dalšího „nábytku“ nenabízí ani tolik.
Audiovizuální zpracování
Grafická stránka hry je překrásná. Zvířátka a detaily ostrova jsou animované a vyvedené do nejroztomilejších detailů, včetně interiérů všech příbytků a veřejných budov. Kvůli tomu je také nutné velice otravný loading pokaždé, když vstoupíte do budovy, nebo vycházíte z budovy zpět ven, protože jinak by Switch takovou úroveň detailu nezvládl.
Na ostrově se můžete kochat poctivě zpracovanými 4 ročními obdobími a jejich mezi-dobami, protože když je ve skutečném životě léto, na ostrově je taky léto, zatímco v zimním čase opravdového kalendáře je ostrov krásně zasněžený. To samé platí pro střídání dne a noci, které na ostrově také reflektuje skutečný stav. Toto se mě osobně moc líbí, mám rád všechny hry, které toto odrážení reality převedly do hraní.
Ozvučení hry je také parádní, od zvuků ostrova, přes hudbu K.K. všech žánrů, kterou si můžete kupovat od Nooků na gramodeskách a ty poté přehrávat ve svém domečku (pokud máte gramofon, nebo hi-fi), až po mluvení jednotlivých zvířátek, které probíhá skrze algoritmus, jež skutečně odráží to, co říkají, i když téměř nesrozumitelnou, ač roztomilou hatmatilkou.
Zhodnocení
Animal Crossing není hra pro každého. Vlastně si myslím, že je primárně určena dětem, protože není obtížná, vše náležitě a obšírně vysvětluje (časem až k naprosté otravnosti), nenabízí téměř žádný zajímavý příběh, ale přesto je krásná svým úžasným grafickým zpracováním doplněným o perfektní ozvučení.
Vlastně jsem se asi sekl v tom, co jsem od ní očekával, za což však může slušné množství mých známých a kamarádů, kteří ve hře strávili i přes 400 hodin, což osobně absolutně nedokáži pochopit, protože po 40 hodinách už mě na hře ke znovuspuštění nelákalo téměř vůbec nic, a to opakuji, že jsem ochotný většinou vše piplat až do posledního detailu. Ne však ostrov ve hře Animal Crossing: New Horizons, protože piplání v ní mi přijde až zvláštním způsobem zbytečně obtížné, přespříliš ukecané, zdlouhavé, a nepřinášející dostatečnou míru zadostiučinění. Přiznám se, že pokud v příštích dílech nepřijde nic skutečně revolučního, tak s touto sérií skončím stejně rychle, jako jsem s ní začal. Upozorňuji však, že to z Animal Crossing nutně nedělá vůbec špatnou hru, jen to zkrátka není záležitost pro mě.
Uděluji 50%